Obsah

Historie

Historie

Historie obce

O historickém původu obce Myslovice

„O původu a vzniku naší obce není v písemných památkách historických nijaké zmínky. Že však místo, na němž dnes obec naše stojí bylo již v dávnověku místem osídleným, tomu nasvědčují staré památky, předhistorické nálezy v okolí naší obce. Tak v museu klatovském byl uložen bronzový palstáf, čili mlat, jenž byl na našich polích nalezen. Rouškou neproniknutelnou jest však zahaleno první osídlení a zařízení naší osady. Jistě však byla naše vesnice založena aspoň v té době jako Kydliny a Bolešiny, s nimiž tvořila část farní osady, která měla svůj chrám Páně již r. 1360, jak jest poznamenáno v zemských deskách pražských.“

(doslovný citát z Kroniky obce myslovické, založené r. 31.8.1925, psané řídícím učitelem z Bolešin, panem Janem Bláhou)

Pohled na Myslovice

Z historie nejstarší

Původními pány, kterým ves Myslovice patřila, byli podle kroniky tři zemani z  Kydlin. Během staletí se zde vystřídalo mnoho panských rodů od Václava Vyduny z Obytec a Ladislava ze Šternberka, přes rod Koců z Dobrše, který obec nabyl do vlastnictví celkem třikrát . Pán Přibík Koc z Dobrše a na  Myslovicích se tak dokonce i podepisoval. Nejkrutějším pánem byl pro  zdejší lid však pán Jan Adam Čejka z Olbramovic, majitel němčické tvrze , který ukládal poddaným tělesné tresty i za to, že nechtěli v kostele klečet. Nejpřirozenější byla pro zdejší lid příslušnost k obyteckému panstvu, kdy posledními šlechtici, kteří panství vlastnili byli příslušníci rodu Hunů a ti odkázali tento majetek v roce 1827 Řádu rytířů maltézských. V řádovém majetku byla naše obec až do zrušení roboty.

Kaplička v Myslovicích

I. světová válka a Vznik republiky 1918

Po útrapách I. světové války , která pro náš lid začala mobilizací vyhlášenu na svátek sv. Anny 26.7.1914 a končila v září a říjnu 1918  epidemií španělské chřipky, sužující již tak válkou vyčerpané obyvatelstvo. Po letech kruté bídy, kdy se rekvírovaly potraviny pro  vojsko a nejedna rodina v obci ztratila nebo pohřešovala některého ze  svých odvedených mužů, otevřela se pro lid nová neděje na lepší bytí vznikem Československé republiky 28.10.1918. Lidé se tehdy scházeli na  „schůzích lidu“, kde místní i cizí řečníci přednášeli, jak si má člověk vážit nabyté volnosti, která byla získána po velkých obětech a nabádali lid, aby nedal vzniknout nepořádkům a zločinům v této tak pohnuté době. Nemohlo se očekávat, že se mladá republika ihned a bez větších problémů vypořádá s následky války.

 

Stavba požární nádrže

Hospodářská krize, nástup fašismu a II. světová válka

Po několika klidnějších letech, kdy si lidé zvykali na život v nové republice a nové pořádky však opět přišla léta bídy a strádání v podobě velké hospodářské krize. Lidé byli bez práce, ceny vysoké a zemědělské produkty se následkem toho prodávali za nejnižší peníz. A jako by toho všeho nebylo dost, začalo se ve světě horečně zbrojit, ačkoli Evropa se  ještě úplně nevzpamatovala z následků války předešlé. Rok 1937 začínal s  nadějí na oživení trhu práce, ale pomalu a jistě nastupuje k moci fašismus a světu hrozí další světová válka. Rok 1938 již pro nás začínal kriticky neustálo snahou sudetských Němců o odtržení. Veškeré diplomatické snahy o smír se minuly účinkem a situace vyvrcholila 30.  září 1938 podepsáním mnichovské smlouvy. Mezi lidmi vládl v té době strach a úzkost. Zatýkání se nevyhnulo ani Myslovicím. Již 18.8.1939 byl zatčen tehdejší starosta obce František Šperer, který se netajil svým postojem k fašismu. Velmi smutně se do historie naší obce zapsal rok 1942, kdy bylo gestapem zatčeno 49 našich občanů a 26.6.1942 byl v  lubském lese popraven i náš občan, místní hostinský pan František Kanta. Ostatní byli odvlečeni gestapem a vězněni na různých místech hitlerovského Německa. Všichni postižení byli obviněni z poslechu zahraničního rozhlasu v místním hostinci u Kantů a za rozšiřování těchto zpráv. Je však nutno říci, že ženám, které zůstaly po tomto zatýkání samotné s dětmi na svých hospodářstvích se ostatní snažili pomoci při  různých pracích, které by jinak nemohly zvládnout. Až začátek roku 1945  přinesl lidem naději na konec války a všichni s napětím přijímali zprávy o ustupující hitlerovské armádě. Dne 6. května projížděly naší obcí první americké automobily a 9. května byla osvobozena Praha a 12. května končily poslední boje II. světové války na evropské pevnině.

Průvod v Myslovicích

Poválečné období, vznik ČSSR

V obci jako takové v této poválečné době fungovala čilá kulturní činnost. Děti i dospělí hráli divadlo, konaly se zábavy a pouťové veselice. V  roce 1947 proběhla v obci elektrifikace. Velká bída poválečných let, vyústila v politickou situaci, která vedla k zásadním politickým změnám a  vzniku ČSSR. Myslovice byly od nepaměti rolnickou obcí, takže i u nás proběhla kolektivizace zemědělství, kterou někteří vítali a jiní zatracovali.

Pouť v Myslovicích

Jak se žilo v naší obci od 50. let do současnosti

V roce 1950 se v Myslovicích postavil nový most a začala fungovat autobusová linka z Klatov do Plánice a zpět. I nyní fungoval v obci čilý kulturní ruch. V roce 1954 byla dokončena stavba úřadovny. V roce 1959  se v obci dostavěl kravín, byl dán do užívání místní rozhlas a vroce 1960 se sloučila zemědělká družstva obcí Myslovice, Kroměždice, Pečetín a  Domažličky v JZD „SVORNOST“ Myslovice. Naše obec v té době fungovala jako obec středisková. Rok 1973 znamenal pro JZD Myslovice sloučení do  většího celku JZD „Československo-sovětského přátelství“ se sídlem v  Měcholupech. V roce 1975 došlo k velké rekonstrukci kulturního zařízení v  Myslovicích. V roce 1975 došlo ke změně v činnosti MNV Myslovice, obec byla zkušebně sloučena s obcí Bolešiny a platnost tohoto sloučení byla definitivně potvrzena při volbách v roce 1976. K odloučení Myslovic od  Bolešin došlo opět až v roce 1991, kdy opět vznikla samostatná obec Myslovice.